Odkud se vzalo jméno KIWI CUP? A kdo založil Telemark Team Boží Dar? Ota Šimánek – ředitel týmu, nadšený telemarkista, skokan a organizátor závodu – nám prozradí, jak a kde začala éra (nejen) historického telemarku na Božím Daru. Mimochodem, věděli jste, že letos se KIWI CUP jede už potřicáté?
Pane řediteli, povíš nám, jak ses dostal k telemarku?
Všechno začalo na Velikonoce ve Varech u popelnice.
Počkej, co tím myslíš?
Šli jsme s pomlázkami na poslední štaci a Košík z ničeho nic otevřel jedinou popelnici z těch všech, kolem kterých jsme prošli. Nakoukl do ní a vytáhnul staré kožené lyžařské boty s hranatou špičkou. Jemu byly malý, tak mi je dal.
A to jsi v nich hned začal lyžovat?
To zas ne, nechal jsem si je podrazit, olemovat a používal je jako pohorky. Vůbec mě nenapadlo, že bych je měl na lyžování. Pak přišla zima. Byli jsme na Bejčáku a přijela tam Judyna se starýma dřevěnýma lyžema. Měly vázání s řemínkama a s volnou patou. Já se na ně podíval a řekl jsem „telemark“. Ale vůbec nevím, odkud to přišlo. Já na osud sice nevěřím, ale ten začátek mi teď zpětně přijde tak trochu osudovej.
Takže si ty nové staré lyže hned vyzkoušel?
Hned ne, byly totiž nalomený. Tak jsme je s Lepíkem slepili. S kým jiným, že jo…
Když jsi je poprvé vytáhl na svah, začal jsi rovnou s telemarkem?
No jak jinak, když to vázání mělo volnou patu…
Mně nejde do hlavy to, jak jsi přišel na ten telemarkový postoj. Kristiánky byly přece známější a taky se jezdily s volnou patou, ne?
Tohle zase nejde do hlavy mně. Přijde mi naopak normální, že když už máš tu patu volnou, tak máš rovnou jet telemark. Kristiánky mi přijdou nepřirozený. Nejsem zas tak starej, abych telemark znal ze sjezdovek, viděl jsem tak maximálně skoky v televizi s dopadem do telemarku. Ale když jsem viděl tyhle lyže, tak mě ani nenapadlo jet jinak než v telemarku. I když jsem to předtím nikdy neviděl. Právě proto mě zaráží, že všude jinde se takhle běžně nejezdí.
Pamatuješ si první zážitek z jízdy na dřevákách? Ten bývá většinou hodně intenzivní (smích).
Moje první jízdy vypadaly asi tak, že jsem neujel víc jak dvacet metrů. Pořád jsem se válel. Ale hrozně mě to bavilo a chtěl jsem se to naučit. Tak jsem jezdil a jezdil a jezdil...
No a lidi ke mně občas přišli a říkali, „Já mám na půdě lyže po dědovi, mám je přinést?“ a tak se to postupně nabalovalo a zkoušeli jsme jezdit telemark.
Dobře, a kdy potom vzniknul Telemark Team?
1989, to vím úplně přesně…
To už bylo po Sametové revoluci?
Jo, to jsme seděli ve Sportce. No a v jednu chvíli to na mně přišlo. Zvednul jsem se a řekl, „Zakládám Telemark tým Boží Dar, kdo se chce přidat, ať zvedne ruku.“ A lidi se přidali.
Takže jste začali jezdit KIWI CUP?
Prr, tak rychlý to nebylo. Od založení Telemark týmu to všechno přicházelo tak nějak pomalu a přirozeně... Úplně ten první závod, co vlastně závod ani nebyl, jsme domluvili se Žluťákem. Potkali jsme se na lyžích mezi Žižkárnou a Matouškama. Tak jsme se pozdravili a Žluťák říká: „Ty, Oťas, co kdybychom udělali zase nějaký sranda závod!“ A já na to, „Dobrej nápad! A pojedeme na dřevěnejch lyžích a v telemarku.“
Takže to byl první KIWI CUP?
To ještě ne, ale lidem se to hrozně líbilo. Takže na tenhle popud jsme právě v březnu, když už bylo lepší počasí, jeli poprvé oficiálně neoficiální KIWI CUP.
Proč teda ten název Kiwi?
Tenkrát se hodně pila zelená, ta byla zrovna v tu dobu populární. A Michal Šembera říkal tomu lahodnému peprmintovému nápoji kiwi. Takže se mu začalo říkat Kiwák. A protože zelená nás provázela každým závodem, vznikl tak název KIWI CUP.
A to bylo v jakých letech?
TTBD byl založený 89 a KIWI CUP 91. A tu proluku si nikdo nepamatuje.
V jakých kategoriích jste dřív jezdili?
Dobový telemark a lyže. A všechno paralelní slalom. V 93 se přidal první snowboarďák, ale jel v kategorii s lyžemi. Rok na to už jel snowboard jako samostatná kategorie. No a časem o to snowboarďáci ztráceli zájem. V 99 jsem zařadil jako ukázkovou disciplínu novodobý telemark. Pak jsme snowboarďáky zrušili a místo nich přidali právě nový telemark.
Jak se začal jezdit dobový telemark už víme. Ale jak se začal jezdit novodobý?
V té době jsem ani nevěděl, že něco takového existuje. Poprvé jsem viděl novodobé telemarkové lyže a boty v Jižní Koreji. V zemi, kde nikdo neuměl lyžovat. Byla to sezóna 91/92. Půjčil jsem si je a byl jsem z toho úplně unešenej. S Kulhošem jsme si pak jeli pro novodobé telemarky do Prahy.
Máme tu i pár historických fotek, mohl bys nám prosím tě vysvětlit, co to je za snímky s těmi skoky? Přijde mi to nepochopitelné.
Veprostřed trati byl skok vždycky. V roce 1995 jsme udělali první skok přes bar. To bylo super, lítali jsme přes bar nad hlavama diváků. Ale to nebylo v rámci závodů, to bylo jen pro zpestření.
To jo, ale vy tam metáte salta jako by nic!
Já třeba dělal akrobacii, takže pro mě to zas takový problém nebyl. A kluci nevím, to se jich musíš zeptat. Každopádně to byla skvělá show.
Nebáli jste se, že spadnete?
Někdo padal, někdo ne… Třeba Robin Raul, ten se jednou rozjel, skočil přímo do baru a celý horozvalil (bar je odjakživa postavený ze sněhu, pozn. red.).
Podle historických pramenů se KIWI CUP jezdí za každého počasí, je to pravda?
Kiwi Cup není tak velký závod, abychom si mohli dovolit ho zrušit! (smích)
Pamatuju rok 94, to bylo hrozně. Pršelo a foukal vítr. Stáli jsme v Rumbáči s Kiwákem a jemu se hrozně nechtělo. Ale já to protlačil a od tý doby děláme závod za jakýchkoliv podmínek. I když prší nebo není sníh. A lidi vždycky přijedou.
Počkej, vy jste jezdili i bez sněhu?
Myslím, že minimálně 3krát. Neděláme to jenom kvůli tomu závodu, ale kvůli lidem! Vždycky můžou počítat s tím, že podívaná bude. (Viz výtah z novin „Telemarky na trávě“)
Jak se závodí na trávě?
Běželo se na lyžích po trávě kolem branek. Těsně u branky se musel udělat telemarkový poklek a běželo se dál. A když tam byl někde na sjezdovce sníh, třeba jenom flek, tak jsme tam píchli branku a na trati se i metr, dva popojelo. A kdo chtěl, jel kategorii na kole.
KIWI CUP má jednu hodně specifickou část a tou je KIWI PLES. Kdy tahle tradice začala?
Ples začal jako oslava čtvrt století KIWI CUPu, takže ten zas tak dlouho netrvá. Já to původně organizovat nechtěl, ale vyklubala se z toho parádní akce. Muzika 20. a 30. let, dobové společenské šaty a skvělá atmosféra.
Tak snad letos nebude poslední… Díky za rozhovor pane řediteli!